Boj proti padělkům a nedovoleným napodobeninám (část 2)

Zápis průmyslových práv

Jak již bylo zdůrazněno v minulém díle tohoto seriálu o boji proti padělkům, registrace práv průmyslového vlastnictví (tj. ochranných známek, průmyslových vzorů, patentů, užitných vzorů apod.) je jedním z povinných kroků, které by měli výrobci provést před uvedením výrobků na trh nebo neprodleně po jejich uvedení. Bez zaregistrovaných průmyslových práv je boj s padělky velmi obtížný, neboť výrobce musí protiprávní jednání padělatele prokazovat jinými právními instrumenty, např. prostřednictvím prokazování autorských práv či s využitím institutu nekalé soutěže, což představuje mnohem obtížnější proces, než kdyby existovala zapsaná průmyslová práva.

Je dobré pamatovat také na to, že registrace průmyslových práv není nic, co by příslušný úřad provedl tzv. „na počkání“ – registrační proces trvá podle typu zapisovaného průmyslového práva od několika týdnů, jak je tomu například u průmyslových vzorů Společenství, až po dobu několika měsíců až let (ochranné známky či patenty). Včasné podání přihlášky je proto důležitým faktorem pro platnost a účinnost budoucí registrace.

 

Nyní však opusťme problematiku registrace průmyslových práv a předpokládejme, že tato fáze je již za námi a máme v příslušném rejstříku průmyslová práva zapsána. Jak si však ověřit, že došlo k zápisu příslušného práva do rejstříku? O tomto kroku je přihlašovatel vždy informován příslušným registračním úřadem, není však problém využít zdarma veřejných on-line rejstříků k prověření této skutečnosti – pro základní orientaci plně dostačuje kvalitně zpracovaná databáze Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky dostupná na adrese www.upv.cz, kde lze zdarma vyhledávat podle nejrůznějších výběrových kritérií mezi všemi právy průmyslového vlastnictví, které se zapisují do rejstříku. Příjemným bonusem je to, že rejstřík Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky umí čerpat informace také z databáze Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), do které se zapisují ochranné známky a průmyslové vzory Společenství, a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), která registruje mezinárodní registrace průmyslových práv.

 

Žádost o přijetí opatření

V momentě, kdy dojde k zápisu příslušného práva do rejstříku a současně je výrobci (majiteli práva) takto chráněných výrobků známo, že dochází k dovozu padělků či nedovolených napodobenin do České republiky ze zahraničí (není však vyloučeno podání žádosti pouze preventivně), měl by tuto skutečnost neprodleně oznámit celní správě, neboť je to právě celní správa, která je na základě platných právních předpisů jedním z hlavních orgánů pověřeným k ochraně duševního vlastnictví. Má-li celní správa vykonávat svoji činnost řádně, je bezpodmínečně nutná součinnost majitele práva – k ochraně práv duševního vlastnictví lze požádat celní správu formou tzv. žádosti o přijetí opatření, která se podává na předtištěném formuláři. Majitel práva touto formou oznámí celnímu úřadu nejen svoji identifikaci a specifikaci práv průmyslového vlastnictví, která má registrována, ale také celou řadu doplňujících informací, které se týkají padělků či nedovolených napodobenin – fotografie, typické znaky padělků či nedovolených napodobenin, země výroby a trasy používané pro přepravu a další informace, které mohou být užitečné pro zjištění a zajištění padělků ze strany celní správy (typicky grafické porovnání napodobenin a originálního zboží vč. jeho vzorků, balení a bezpečnostní prvky originálního zboží apod.). Pokud dojde k jakékoli změně v těchto údajích, měl by je majitel práva neprodleně oznámit, aby měla celní správa vždy k dispozici aktuální informace. Pozitivní je, že podání žádosti není zpoplatněno žádným správním poplatkem a neobsahuje-li žádné vady, je zpravidla schváleno, a to v zákonné třicetidenní lhůtě. Platnost přijatého opatření je 1 rok a je možné ji opakovaně prodlužovat.

 

Pro úplnost nutno dodat, že existují dva typy žádostí – tzv. vnitrostátní žádost a žádost Společenství. V případě vnitrostátní žádosti majitel práva žádá o přijetí v daném členském státě EU, kde je tato žádost podána, alternativně lze podat žádost Společenství, u které se předpokládá existence zapsaného evropského průmyslového práva (ochranné známky Společenství, průmyslového vzoru Společenství apod.) a která má stejné účinky jak ve státě, ve kterém je žádost podána, tak v dalších členských státech EU dle výběru žadatele.

 

Součástí žádosti je také kontakt na administrativní osobu, která následně s celními orgány komunikuje, řeší posuzování zboží a realizuje ve spolupráci s celní správou dílčí kroky spojené se zadržením zboží, jak bude podrobně uvedeno dále. Je vhodné, aby tato osoba měla jak dostatečné technické znalosti, tak znalosti právní a jazykové a byla v případě nutnosti schopna podle fotografií či osobně identifikovat padělky či nedovolané napodobeniny zadrženého zboží. Tuto roli velmi často za majitele práva plní advokátní kanceláře, naši advokátní kancelář Brno nevyjímaje.

 

Zadržení padělků a nedovolených napodobenin

Za situace, kdy celní orgán v rámci náhodné či plánované prohlídky dováženého či vyváženého zboží zjistí, že toto zboží je padělek či nedovolená napodobenina, zboží zpravidla zadrží a uvědomí o tom majitele práva, resp. jeho zástupce – administrativní osobu, stejně tak dovozce nebo vývozce podezřelého zboží. Celní orgán zpravidla současně zašle majiteli práva fotografie podezřelého zboží, které obvykle majiteli práva postačují k tomu, aby určil, zda se jedná o originální produkt, či nikoli. Domnívá-li se celní orgán, že se jedná o padělek nebo nedovolenou napodobeninu a majitel práva tuto skutečnost na základě fotografií nebo po osobní prohlídce potvrdí, je dovozce či vývozce povinen toto zboží vydat celnímu orgánu. Pokud se tak nestane, celní orgán rozhodne o jeho odejmutí, o čemž sepíše protokol. Zboží může celní orgán ponechat osobě, které bylo zadrženo, ale zpravidla se tak neděje a zboží je přemístěno do celního skladu, a to na dobu minimálně 10 dnů, což je doba, po jejímž marném uplynutí je zboží propuštěno či je ukončeno jeho zadržení, pokud nebylo prokázáno, že se jedná o padělek či neodvolenou napodobeninu, jak bude vysvětleno dále.

Na žádost majitele práva, resp. jeho zástupce, sdělí celní orgán také informace o subjektu příjemce, odesílatele, deklaranta nebo vlastníka zboží, často včetně informací o počtu zadržených kusů podezřelého zboží. Také tyto informace mohou být vodítkem pro to, zda se jedná o padělek či nikoli, neboť originální produkty jsou po světě zpravidla distribuovány prostřednictvím autorizovaných distributorů, proto je velmi podezřelé, pokud je z ničeho nic dovoz či vývoz uskutečňován osobou odlišnou od autorizovaného distributora. Tyto informace bývají ale primárně důležité pro určení pasivní legitimace subjektu v případě podání žaloby ze strany majitele práva.

Určitou možností, jak může dovozce nebo příjemce zboží dosáhnout (při splnění dalších podmínek dle platných právních předpisů) jeho propuštění nebo ukončení jeho zadržení je za podmínky složení tzv. „jistoty“. Jedná se o peněžitou kauci složenou na účet celního úřadu nebo uhrazenou formou bankovní záruky, jejíž výše musí být dostatečná k tomu, aby ochránila zájmy majitele práva. A je to právě majitel práva, který je povinen celnímu orgánu oznámit, jaká výše je dostatečná. Nutno přiznat, že tento institut je v praxi využíván pouze výjimečně, neboť majitel práva zpravidla navrhne jistotu v takové výši, která je pro dovozce či vývozce podezřelého zboží neakceptovatelná a celní úřad tuto výši nikterak nemoderuje.

Zničení zboží zjednodušeným postupem

Majitelé práv velmi vítají tzv. zjednodušený postup pro zničení zboží, kterým lze při splnění určitých podmínek efektivně, bez jakýchkoli nákladů a ve velmi krátké lhůtě docílit zničení podezřelého zboží, aniž by bylo nutné prokazovat, že podezřelé zboží skutečně práva duševního vlastnictví porušuje. Jak toto řízení funguje? Do deseti dnů od doručení rozhodnutí o zadržení zboží musí majitel práva požádat celní orgán o zničení zboží zjednodušeným postupem. Na základě toho by celní úřad měl dovozce či vývozce zboží vyzvat k vyjádření, zda souhlasí se zničením zboží zjednodušeným postupem. Pokud proti tomuto postupu dotčená osoba neuplatní písemné námitky ve lhůtě stanovené celním úřadem, má se za to, že se zničením podezřelého zboží souhlasí (jedná se o tzv. fikci souhlasu). Podstatné je, že souhlas se zničením zboží nelze vzít zpět, ani proti zničení zboží nelze uplatnit žádné námitky. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že skutečně ve více než 50 % případů dotčený subjekt na výzvu celního úřadu nereaguje a uplatní se tedy fikce souhlasu, na základě které se zboží likviduje.

Ke zničení podezřelého zboží dojde na náklady dovozce nebo vývozce, pokud však tyto subjekty již neexistují nebo se je nepodaří dohledat, bude náklady hradit majitel práva. Totéž platí také v případě nákladů na skladování zboží v celním skladu.

Pokud však majitel práva zjednodušené řízení nezahájí (řízení o zničení zboží zjednodušeným postupem je dobrovolné a majitel práva jej nemusí využít), nebo dotčená osoba proti řízení o zjednodušeném postupu uplatní ve lhůtě písemné námitky, musí majitel práva nejpozději do 10 dnů od sdělení o zadržení zboží, resp. ve 20denní prodloužené lhůtě, zahájit slovy nařízení EU „řízení, jež má stanovit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví“. Tímto řízením se rozumí určovací žaloba, o které se dozvíte více v dalších dílech tohoto seriálu.

Jakmile soud pravomocně rozhodne o tom, že dotčené zboží porušuje práva duševního vlastnictví, provede celní orgán likvidaci padělků či nedovolených napodobenin. Náklady jsou účtovány dovozci či vývozci, pokud je to možné, příp. jsou současně s náklady na skladování účtovány majiteli práva, který je následně může vymáhat po dovozci či vývozci.

Dovozce či vývozce, pokud je prokázáno porušení práv duševního vlastnictví, je ze strany celního orgánu dále postižen sankcí za spáchaný přestupek. Dle platných právních předpisů je totiž přestupkem to, že pachatel propustil do volného oběhu, držel, skladoval nebo prodával zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví. Maximální sankce je zákonem stanovena na 20 milionů korun, je-li povinnost pachatelem porušena ve značném rozsahu, tj. pokud hodnota padělků či nedovolených napodobenin překročí částku 1 milion korun.

 

 

Úprava padělků k humanitárním účelům

Příslušný právní předpis upravuje ještě jednu alternativu, jak s padělky naložit, a to jejich využití k humanitárním účelům. Za podmínky, že s tímto postupem majitel práva souhlasí, určí celní orgán, které padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které budou převedeny na humanitární organizaci. Vyloučeny jsou padělky jakkoli zdravotně závadné nebo jinak nebezpečné. Humanitární organizace je povinna přijaté výrobky užít pouze k dohodnutým humanitárním účelům a na své náklady odstranit a zničit ochranné známky na těchto výrobcích.

Nutno dodat, že tento postup je spíše výjimečný, neboť naprostá většina majitelů práv dává přednost likvidaci padělků před jejich humanitárním užitím.

 

Mgr. Ivan Rámeš,

advokát

kontakt: 733 144 481